Původní pravidla navrhují rozdělení
jednotlivých států losem. Před počátkem hry se lístečky se jmény států nebo po
jedné jednotce od jednotlivých velmocí dají do krabičky a každý z hráčů si tak
vytáhne svůj budoucí stát. Tato metoda ale může vést k tomu, že nikdo
není s výsledkem spokojen. (A dovolit hráčům jednotlivé země mezi sebou měnit
není zrovna nejlepší cestou k nápravě.) Jako alternativní způsob se nabízí
volba států podle osobních preferencí hráčů.
Každý hráč napíše na papír jména všech
velmocí v pořadí od nejvytouženějšího po nejneoblíbenější. Jsou-li všichni
hráči se svými seznamy hotovi, srovnají navzájem své seznamy. Státy, které se
vyskytly jen jednou na prvních místech, jsou automaticky přiděleny hráčům,
kteří si je přáli. Je-li na některý stát více zájemců, rozhodne los, který z
nich jej dostane. Hráči, kteří stále nemají svou říši, dostanou svoji druhou
volbu, pokud je ještě k mání. Tak to jde dál, dokud nejsou všechny velmoci
rozděleny. Samozřejmě se může stát, že někdo i při tomto systému dostane stát,
který si napsal jako poslední, ale stejně tak si jej mohl vytáhnout z klobouku
(dokonce s větší pravděpodobností).
Příklad:
|
1. |
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
1. hráč: |
A |
E |
F |
R |
G |
T |
I |
2. hráč: |
E |
F |
T |
R |
I |
G |
A |
3. hráč: |
T |
R |
E |
F |
G |
I |
A |
4. hráč: |
F |
E |
R |
T |
I |
A |
G |
5. hráč: |
E |
F |
G |
R |
A |
I |
T |
6. hráč: |
T |
I |
A |
R |
E |
F |
G |
7. hráč: |
E |
R |
T |
G |
F |
I |
A |
První hráč dostane automaticky
Rakousko-Uhersko a čtvrtý Francii. Předpokládejme, že losem připadlo třetímu
hráči Turecko a sedmému Anglie. Když nyní škrtneme již přidělené státy, vypadá
volba zbývajících hráčů takto (od druhého místa):
|
2. |
3. |
4. |
5. |
6. |
7. |
2. hráč: |
- |
- |
R |
I |
G |
- |
5. hráč: |
- |
G |
R |
- |
I |
- |
6. hráč: |
I |
- |
R |
- |
- |
G |
Šestý hráč tedy dostane Itálii a podle své
třetí volby pátý hráč Německo. Na druhého hráče tak zbývá Rusko. Tímto
systémem nedostal tedy žádný z hráčů nic horšího než svoji čtvrtou volbu.
|